menu:
Úvodní stránka webu » Zpět na obsah kapitoly o cestovních náhradách » 2. Zahraniční stravné » 1. Tuzemské stravné
Tuzemské stravné při pracovní cestě podnikatele
poslední změna: 04.03.2021 | autor: Tomáš Hlavsa | téma: Cestovní náhrady - stravné podnikatele při tuzemské pracovní cestě
Tuzemské stravné pro rok 2020 a 2021:
Bez jakékoliv vazby na použití auta, lze navíc při pracovní cestě daňově uplatnit stravné.
Stravné je možné uplatnit při pracovních cestách OSVČ v tuzemsku, které trvají více než 12 hod.
Stravné při tuzemské pracovní cestě OSVČ na rok 2018 - 2021 | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
trvání cesty | rok 2018 | rok 2019 | rok 2020 | rok 2021 | ||||
1 - 12 hodin v kalendářním dni | nelze stravné uplatnit | nelze stravné uplatnit | nelze stravné uplatnit | nelze stravné uplatnit | ||||
12 - 18 hod v kalendářním dni | 119 - 143 Kč | 124 - 150 Kč | 131 - 158 Kč | 138 - 167 Kč | ||||
více než 18 hod v kalendářním dni | 186 - 223 Kč | 195 - 233 Kč | 206 - 246 Kč | 217 - 259 Kč |
Stravné je danově uznatelným výdajem dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 2. zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Častý dotaz - tuzemské stravné OSVČ - proč to tak je?
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP), zde (v §24, odst.2, písm.k) bod 2,) k tuzemským a zahraničním cestám říká, že:
"Výdajem jsou rovněž zvýšené stravovací výdaje (stravné) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a). Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti"
Pozor cesta do sídla (či do práce, chcete-li) není pracovní cestou.
V citovaném § 6, odst. 7, písm. a) ZDP se znění odvolává na § 109, odst. 3 Zákoníku práce.
Říká tím, že podnikatel s příjmy dle §7, ZDP může použít náhrady, které Zákoník práce přiznává v § 176
(vždy v nějakém rozmezí od-do) zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře.
(Tj. v Části 7 Hlava 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce / Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který JE uveden v § 109 odst. 3)
Pozor tedy, nikoliv jako zaměstnancům ve sféře podnikatelské dle § 163 Zák. práce stanovené vždy jen jako minimální stravné.
(Tj. v Části 7 Hlava 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce / Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který NENÍ uveden v § 109 odst. 3)
A konečně Zákoník práce v § 189 obsahuje zmocňovací ustanovení, na jehož základě MPSV každý rok k 01.01. mění vyhláškou konkrétní sazby stravného (a také sazbu základní náhrady za použití silničních motorových vozidel, plus stanovuje průměrnou cenu pohonných hmot).
Konkrétní výše cestovních náhrad za tuzemské cesty vychází tedy z vyhlášky.
Pro rok 2021 jde o Vyhlášku 589/2020 Sb. (Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad)
Pro každý rok vzniká vyhláška nová.
Pod tímto odkazem jsou všechny vyhlášky o cenám PHM a výši stravného použitelného pro osvč »